Říjen 2013

Paul McCartney - New

28. října 2013 v 16:27 | Temi |  Hudba
Can't stop listening to it :D!

Goodbye, goodbye

28. října 2013 v 12:32 | Temi |  Zajíc na měsíci (Já, já, já!)
Můj svět jakoby zakrněl... Jako bych se přestala rozvíjet, přestala myslet a neuměla vnímat. Jsou tu jen nepodstatné věci, fotky, kamarádi a můj drahý, na kterém jsem prostě závislá.

Škola je jen něco, co neustále odsunuju a hromadí se to...

Chjo, podzimní trudomyslnosti, běž už pryč!

Daedelus - Order of the Golden Dawn feat. Laura Darling

11. října 2013 v 1:06 | Temi |  Hudba
Ne, můj hudební vkus se nezměnil. Stále je to Alternative & Jazz & Classical & Rock & Elektronický pop.

Pozdně noční vycházky mysli

11. října 2013 v 0:49 | Temi |  Náhodné
Co tak dělají lidé o tři čtvrtě na jednu ráno? Kolik hlasů zní schovaných za zdmi, kolik hlasů před nimi - a jak by zněly všechny na jednom místě? Kolik z nich šeptá a stejně by spolu nešeptaly.
Kde zní hudba a kdo pracuje, kdo sní, uklízí, někomu pomáhá, klape do počítače jako já? Ozařován jen a jen světlem bledé obrazovky.

Kdo na něco právě teď zapomněl? A kdo dohání věci, na které zapomněl. A všichni, kteří jsou ještě vzhůru, kolik z nich jen tak sedí a pije svou pozdně noční kávu, přemýšlejíce nad životem místo práce, která jim ubíhá před očima. Má snad ale práce nohy - a jak může tedy ubíhat?

Venku prší - a kolik lidí myslí na sluneční svit? Na žití a na léto, které už uběhlo. A všichni dýchají, vydechují a zdychají. A někdo dýchat začíná, jiný přestává... Nádech, výdech, nádech, výdech. Všichni přeci nemůžou dýchat zároveň. A podle tlukotu jejich srdcí přemýšlí a přemýšlí a přemýšlí nad vším a v podstatě nad ničím, jak to takhle v noci bývá.

Kolik lidí má důvod být ještě vzhůru a kolik se jen nachází mezi večerem a ránem - jako já - jen zůstává a neví proč?

Dva měsíce

3. října 2013 v 19:23 | Temi |  Zajíc na měsíci (Já, já, já!)
Drahý blogu,
tak jsem tě zanedbala.

Jako snad ještě nikdy ne. I tvé narozeniny jsem vynechala... Ale co už. Stanou se horší věci.

Léto přešlo do podzimu a všechny okolo včetně mě skolila chřipka. Začala znovu i škola a přichází první depky, no jéje. Vlastně jsem chtěla napsat poetičtější a inteligentnější věci, ale nezmůžu se na to. Nezmůžu se vlastně na nic. Nedokážu ani nikoho poslouchat, když mluví delší dobu. Ani kamaárdky ani přítele. Jsem prostě mimo... Se vším. Snad tenhle stav brzo přejde.

Vlastně bych celé dny nejradši prospala a hlavně nevycházela ven do té zimy.